S technikou mají problém zejména starší ročníky, protože v době rozmachu nových technologií zkrátka nevyrůstali. Oproti tomu děti a mladší ročníky mají tu výhodu, že vyrůstají obklopeni technologiemi, které starší lidé neznali. Je tak pro ně přirozené nové věci ovládat bez problému. Samostatnou kapitolou jsou počítače. mnoho lidí vyrostlo v době, kdy prostě počítače nebyly. Potom ses nimi začali seznamovat, ale někomu jejich obsluha nedávala smysl ani po několika kurzech, a jsou rádi, že zvládnou brouzdat po internetu. Patříte i vy do této skupiny? Máte za sebou řadu počítačových kurzů, ale ne a ne se s počítačem pořádně naučit pracovat? Je to normální.

I lidé ve středním věku mají s počítači problém, protože se s nimi třeba nesetkali jako ostatní doma či v zaměstnání. Někdo pro počítače nadání nemá, a není potřeba se za to těmto lidem vysmívat. Oni zase třeba umí něco co vy ne. Počítače se staly běžnou součástí našich životů, a je často potřeba je umět ovládat. Je to předpoklad k výkonu moha zaměstnání, a pokud si někdo s počítačem nerozumí, může mít k řadě povolání dveře zavřené.

Pokud je pro vás počítač i nadále španělská vesnice, nevzdávejte se, a poproste například své děti, aby si na vás udělaly čas a trpělivě a postupně vám alespoň základy vysvětlily. Počítač už nemusí být váš nepřítel, ale může se pro vás stát cenným kamarádem a pomocníkem.

Dnes se mnoho věcí vyřizuje přes počítač. Objednáte se na úřad, leccos si na úřadech vyřídíte právě online. Můžete nakupovat, vzdělávat se, sledovat co vás baví, hrát hry, zkrátka počítač s internetem je dnes téměř nutností. Nemusíte umět tvořit tabulky ani prezentace, pokud to nepotřebujete. Ale umět počítač zapnout, vyhledat si něco na internetu nebo poslat e-mail by měl zvládnout každý. I když se to nezdá, je to snazší než to vypadá. PC, notebook i tablet se ovládají snadno.

Spousta lidí si plete pojmy technika a technologie. Takže se na to podíváme, ovšem jen tak narychlo. Technika je především věc, těžká, například jako bagr nebo buldozer. Nebo také vojenská. Nebo lehká. Technologie je však postup. I obyčejný recept na jakékoli jídlo je technologie, a to není vtip. Když jsem se učil jako kuchař měli jsme ve škole předmět technologie vaření. Nuže, vysvětlili jsme si základní pojmy a nyní k samotné počítačové technice.  

Jistě si ti starší pamatují bedny, co nám stály na stole nebo pod ním, ve kterém byly počítačové komponenty. Uprostřed stolu pak trůnil CRT monitor. Už si asi málokdo pamatuje, co je to za zkratku. Vězte tedy, že CRT znamená Cathode ray tube, tedy tak nějak, vyloženo do srozumitelštiny, katodová trubice. Tento monitor byl těžký a protáhlý, takže na stole skutečně zabíral hodně místa. Jeho název plyne z použití již jednou jmenované katodové trubice, která tento podlouhlý tvar určovala. Naštěstí pak přišly monitory „placaté“ které již zabral jen minimum místa a k manipulaci jsou velmi lehké.  

Počítače samotné byly vlastně skříň, do které se zasunovaly diskety, byly-li třeba. Diskety už také málokdo pamatuje. V podstatě to byl kotouček částečně ukrytý v plastovém těle. Byly náchylné k poškození a moc se toho na ně nevešlo. Pro představu, na jeden film v nižší kvalitě byste potřebovali asi sto kousků disket. Těch menších, běžně užívaných. Nu, naštěstí technika pokročila a přinesla CD, pak DVD a nyní máme flešky, které jsou na přenos dat snad bezkonkurenční.  

V počítačové skříni byla mateřská deska s procesorem, který taktoval několika Mega, a to už bylo něco. O nějakém procesoru který „zpíval“ v Giga se tehdy ještě ani nevědělo. Dnes je to zcela běžné a není daleko doby, kdy bude taktovat ještě rychleji.  

Vývoj prostě nejde zastavit 

Zpočátku se doprava mezi břehy řek zajišťovala pouze pomocí primitivních vorů či loděk. Později někoho napadlo vory či klády k sobě spojit pomocí provazů a vznikl první pontonový most. Ten měl řadu nevýhod. Mohl se využívat pouze v místech klidného toku řeky, protože vory byly ze dřeva a most tak nemohl odolat většímu tlaku vody.
Malé rozpětí bylo možno překlenout pomocí jednoho dlouhého kamenného kvádru, ale velké řeky či údolí čekala na objev prvních mostů.
Zřejmě prvním skutečným mostem, který člověk vymyslel a realizoval, je most z provazů nebo lián. Ty dodnes splétají jihoameričtí domorodci či lidé z oblastí Himalájí.
 
První mosty stojí dodnes
 
První dřevěný most postavili Římané přes řeku Tiberu již v sedmém století před naším letopočtem. V podobném stylu byl postaven dřevný most přes řeku Rýn. První kamenný most, tvořený dvěma polooblouky, byl postaven v roce 62 př. n. l. v Římě a stavitele jej pojmenovali jako most Fabriciův. Tento most stojí dodnes a je známý pod současným názvem Quattro Capi.
Římané jsou známí také celou řadou akvaduktů, které sloužily k přepravě vody přes údolí. Ve Francii dodnes stojí Pont du Gard v Nimes, podobný lze najít také ve španělské Segovii.
Prvenství co do délky mostu ještě donedávna držely Spojené státy americké s mostem Pontchartrain s délkou třicet osm kilometrů. V roce 2018 jej ovšem předčila Čína, která otevřela 55 kilometrů dlouhý most spojující Hongkong, Macao a město Ču-chaj v pevninské části země.
 
Typy mostů
 
·         Konzolový
·         Visutý
·         Obloukový
·         Zavěšený
 
První železný most byl postaven roku 1779 přes řeku Severní v Anglii. Spojuje Wales a Anglesey a jeho řetězové prvky jsou ze svářkové oceli.
Dnes se u většiny dlouhých mostů používá systém zavěšení. Lana mají spletená z mnoha ocelových pramenů, se silničními nebo železničními podklady vytvořenými ze železobetonu. Moderní mosty mají celou řadu čidel sledujících vychylování částí, průvěs apod.