Když mi bylo něco přes třicet, začal jsem si všímat jedné nepříjemné věci. Každé ráno jsem vstával s pocitem, jako bych spal na hromadě cihel. Záda bolela, krk zatuhlý, a když jsem se narovnával, připadal jsem si spíš jako děda po šedesátce než jako mladý chlap. Říkal jsem si, že to přejde. Že to bude tím, že jsem blbě ležel, moc seděl u počítače nebo že jsem si někde něco natáhl. Jenže ono to nepřešlo. A s každým dalším týdnem to bylo horší. Nejhorší bylo, že mě to omezovalo i v obyčejných věcech – v práci, při sportu, dokonce i při řízení auta. Najednou jsem přemýšlel, jestli si dojdu na procházku nebo radši zůstanu doma, abych si „nepřetížil“ záda.
A tak jsem si řekl dost. Řekl jsem si – stop bolesti zad, jinak ze mě za pár let bude nefunkční troska. Začal jsem hledat. Nejdřív rady na internetu, pak různá videa s cviky, až jsem nakonec narazil na jedno centrum (nebudu jmenovat, ale pokud bude zájem, rád doporučím), které se specializovalo právě na problémy se zády. Nebyla to žádná zázračná léčba, žádné drahé injekce ani pilulky. Naopak – úplně obyčejné věci. Cviky, protahování, dech, držení těla. Ale vedené srozumitelně, lidsky a hlavně – přizpůsobené mně. Už po pár návštěvách jsem pochopil, kde dělám chyby. Například jsem celé roky seděl u stolu tak, že mi tělo pomalu kolabovalo.
Dýchal jsem mělce, přetěžoval bedra a svaly na zádech si dělaly, co chtěly. Stačilo pár jednoduchých cviků, abych cítil rozdíl. Teď, pár měsíců poté, co jsem začal pravidelně cvičit, mohu říct, že bolest zad ustoupila o 90 %. Nepřeháním. Nejsem žádný sportovec, ale tohle zvládne fakt každý. Jen to chce vydržet, trochu pohybu denně a nebát se požádat o pomoc. Pokud vás bolí záda, nečekejte, až to bude nesnesitelné. Dá se s tím něco dělat – a ne, nemusí to stát majlant. Jen je potřeba najít ten správný přístup a hlavně – nevzdat to po týdnu. Mně to změnilo život. A dnes už vím, že slova jako „stop bolesti zad“ nejsou jen reklamní fráze, ale reálný cíl, kterého se dá dosáhnout. Stačí chtít.
